Agrivoltaika – potenciál pro dvojí využití zemědělské půdy

Instalovaná fotovoltaická elektrárna na zemědělské půdě má spoustu potencionálních benefitů:

• Další příjem pro zemědělce
• Chrání úrodu před kroupy, mrazíky, vichry, nadměrným vysušováním, přívalovými dešti
• Studie Clarkson and Wood prokázala, že míra biodiversity je často vyšší na plochách FVE než na ekvivalentních zemědělsky využívaných plochách. ^[1]

Možnosti instalace fotovoltaických panelů jsou v podstatě dvojího charakteru, svislé panely s orientací východ/západ nebo umístění panelů na konstrukci do výšky (viz obrázek). Instalace fotovoltaických panelů východ západ má tu výhodu, že vyrábí nejvíce elektrické energie v dopoledních hodinách a v podvečerních, kdy nastávají špičky v odběru elektrické energie. Elektrárna vyrobí během roku více elektrické energie než FVE s orientací na jih a výroba lépe odpovídá dennímu profilu spotřeby elektrické energie. V horkých a suchých létech panely také brání odparu vody z půdy. Mezi panely musí být dostatečně velké rozestupy, aby si vzájemně nestínily a zároveň byly dostatečně široké, aby bylo možné dále pěstovat plodiny a obdělávat zeminu. Při dostatečných rozestupech nepředstavuje FVE žádné omezení.

Druhá varianta instalace, kdy se panely nachází na visutých konstrukcích a s takovými rozestupy, aby propouštěly dostatek světla. Takovému to pěstování plodin spojené s výrobou elektrické energie se říká „solar sharing“. FVE slouží jako stínění, které je optimalizováno pro danou rostlinu. Instalace je naklápěcí, a tak je možné FVE přizpůsobovat okamžitým podmínkám. V dobách horka nebo sucha FVE stíní a chrání rostliny před přímým sluncem, snižuje spotřebu vody na zalévání a zároveň chrání plodiny před krupobitím. Při mrazivém počasí vytváří FVE střechu, která umožňuje udržet teplotu na zemi až o 3° vyšší než na polích bez FVE. ^[2][3]

Vyrobenou energii je možné připojit do distribuční sítě nebo zdroj slouží k dodávce elektrické energie pro:

• farmy,
• bioplynové stanice (zvýší celkovou účinnost výroby)
• zavlažování,
• nabíjení zemědělských strojů,
• nabíjení elektromobilů (možnost vyvést výkon z pole k silnici)

V rámci Evropy se tyto nové instalace rozšiřují, jsou známy již fungující instalace z Francie či Německa. V Japonsku se vysuté fotovoltaické systémy testují již 19 let.

V České republice není možné v současné době využívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům, ale také se projednávají změny stavebního zákona, které by měly zjednodušit a zrychlit relevantní procesy. Od těchto změn si někteří slibují otevření cesty k agrofotovoltaice. Samotná změna tohoto zákona však nestačí; bylo by třeba změnit nejen další předpisy, ale zejména přístup ke kombinovanému využívání zemědělských pozemků současně s výrobou energie.

[1] Clarkson&Woods. The Effects of Solar Farm on Local Biodiversity: A Comparative Study. [Online] In: http://www.clarksonwoods.co.uk/projects/projects_solarresearch.html
[2] Mgr. Jiří Zilvar. Pole stíněné fotovoltaikou – Agrivoltaika jako odpověď zemědělců na klimatickou změnu. [Online] In: https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/19302-pole-stinene-fotovoltaikou
[3] Mgr. Jiří Zilvar. Agrivoltaika – řešení pro nová solární pole. [Online] In: https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/19000-agrivoltaika-reseni-pro-nova-solarni-pole